Moje tvorba

Háčkománie

30. ledna 2012 v 18:35 | atevit
Má školní léta zahrnují vzpomínky na hodinu ručních pracích, kde jsme se učili zacházet s jehlou, jehlicemi či háčkem. Jako malá puberťačka jsem to nebrala moc vážně a nechápala jsem k čemu my bude naučit se plést či háčkovat a nebo šít.
Jsem tak trochu technický tip které mu stačí nějaký návod párkrát to podle něj vyzkoušet a párkrát to rozpárat a na nějaký ten třetí pokus se to podaří a něco z toho i vznikne.
Zima období čepic a čepiček, pamatuji si na ty naše, maminou pletené kulichy a nebo k vánocům koupené, ve škole se pak sešlo několik stejných kulichů z jedné výrobní série. A dneska nabídka v obchodech a na internetu je opravdu veliká, jak množstvím tak i rozmanitostí. A co se týče originálnost a fantazie hlavně těch šikovných maminek které vystavují své výrobky na internetu člověk si nevybere. Jedna hezčí než druhá.
I já vybírala, že bych si nějakou tu krásu objednala pro naší princeznu.
Do prohlížeče Gogel jsem zadala háčkované čepičky a to bylo odkazů nejen na nákup ale i na celé návody a videa s postupem jak uháčkovat čepičku. Pustila jsem si jedno video kde byl přesný název :









Pořád mi to vrtalo hlavou co kdybych to vyzkoušela. Inspirace tu byla. Chyběl háček a příze.
A Kam se volá první když si nevíte rady? MAMINCE.!!!
"Ahoj mami nemáš doma náhodou háček a nějakou přízi na háčkování." Vzpomněla jsem si že mamka nám kdysi pletla ponožky a bačkory a i háček jsem u ní viděla.
Samozřejmě že se nějaký ten háček našel a přesně ten co jsem si pamatovala. Příze také, sice jen trochu, ale na zkoušku to stačilo.
Háček byl i příze a odvaha také.
První řetízkové oko druhé řetízkové oko jé já háčkuji ....???Začátek čepičky podle videa jsem zvládla. Pokračovala jsem dál modrá příze přibývala tvořila háčkované kolečko a já jsem se tetelila štěstím a pýchou. Kolečko se nějak zmenšovalo a zmenšovalo nezdálo si mi, že by to sedělo na hlavinku naší dcerunky spíše na malou panenku.
Kde se stala chyba.
Zanechala jsem háčku a začala pátrat po netu a našla jsem přesný postup zde Návod na háčkovanou čepičku
Nepovedenou čepičku jsem ukončila a věnovala jsem jí Ninučiný panence. Ninka z toho byla štastná a ještě na její oblíbenou včeličku. Další pokusy se vyvíjeli lépe a lépe mezitím proběhlo nějaké to párání když jsem špatně přidávala či ubírala oka. Ale po dvou dnech se začalo dařit. Příze by mi nevystačila tak jsem si ve městě koupila tři klubka každé jiné barvy žluté, růžové a bílé no vlastně byli to jediné klubka co na našem malém městečku v jediné galanterii byla k sehnání.
Dále už nebudu popisovat a svůj článek doplním obrázky.


A samozřejmě že k čapce nesmí chybět rukavičky a šála návod jsem našla zde Návod na háčkované rukavičky

Jinak vzhled čepičky a rukaviček byl můj nápad. Ty kytičky mají svůj účel, zakrýt nedostatky a chybySmějící se

Další můj počin byl jen taková rychlovka kapsička na foťák tu jsem si lajskla bez návodu.

Stále mi zbývalo dosti příze tak jsem pátrala a našla návod na háčkovanou tuniku pro malé slečny:

A výsledek


V současné době pracuji na svetříku v plánu mám ještě se naučit uháčkovat papuče těch není nikdy dost. A samozřejmě taky něco pro Radimka a tatínka že by ponožky??????Smějící seTeď by se hodili hodně teplé ponožky.

Háčkovaní mě chytlo někdy háčkuji i do jedné hodiny ráno skvělá relaxace když nemůžu spát.

Takže článek bych ukončila větou:

Jak jsem překvapila sama sebe.

Mějte se faj a zase ahoj v únoru.
To už snad slíbené pokračování dovolenkového serialu.

Serial Mašinky...

11. února 2010 v 18:55 | atevit
Dlouho jsem nic nenapsala jelikož jsem marodila a nebylo mi dobře měla jsem vysoké horečky.
Teď už je mi lépe, ale pro změnu zase marodí kluci střevní chřipka řádí i u nás.
Opět pokračuji seriálem o mašinkách jak se to vše od té doby vyvíjí a co všechno už mají kluci hotové.
Vše je zaznamenáno na fotečkách zde...
jelikož měl náš radimek narozeniny tak samozřejmě dostal to slíbené nádraží od mého brášky
Teď už je nádraží slepené.
A od nás dostal novou lokomotivu
Měl ze všeho ohromnou radost....

Taťka je jen smutný že nemáme víc místa v našem bytečku že by mu ten stůl udělal větší. Taky nevím jestli si bude víc hrát tatínek nebo Radimek

Serial....Vlačky.

29. ledna 2010 v 22:21 | atevit
Slíbila jsem pokračování, tak tady je kluci jsou opravdu šikovní a kreativní....

Udělej si sám...modeláři v akci

27. ledna 2010 v 19:28 | atevit
Na vánoce dostal Radimek elektrickou mašinku s trafem a tatínek se rozhodl že mu k tomu vytvoří krajinu se vším co k tomu patří. Jako třeba nádraží, tunel,závory,stromy...atd.
Závory už máme objednali jsme je na Aukru.
Stromky a písek pod kolejiště se koupili v prodejně pro modeláře.
A dneska se kluci pustili společně do tunelu.
budu sem přidávat další fotečky z jejich společné práce.
Bude to seriál na pokračování.
Nádraží Radimek dostane od mého bratra k narozeninám.

Nové koláže

3. prosince 2009 v 22:14 | atevit

Do růžova....

28. listopadu 2009 v 19:54 | atevit

Po tom co mi paní doktorka na ultrazvuku oznámila že by to pravděpodobně měla být holčička, rozhodla jsem se oprášit šicí stroj a dát se do šití. Po Radimkovi mám jen samé modré peřinky,které jsem si také ušila sama. Jasně v obchodech je veliký výběr, ale vzhledem k tomu, že moje mamina pracovala ve firmě kde se vyráběli látky a měla tu možnost nakupovat látky levně ve firmě, tak jich pár pořídila a uskladnila na půdě. S tím že se budou jednou hodit.
Tak je u nás doma růžově a sladce. A taky rachot od šicího stroje.
Jenom si říkám,aby to už tedy dopadlo podle paní doktorky, když už jsem se do toho dala. Jinak už mám vše vyprané, voňavoučké a vyžehlené.






Gif Kinder

22. listopadu 2009 v 17:12 | atevit


Upload Photos Photo Sharing Funny Pics

Tyto čokolády miluje....

20. listopadu 2009 v 18:27 | atevit
To jsou jeho nejmilovanější čokoládky.Má pravidelný přísun. Těchto se snad nikdy nepřejí.
V létě vždy záhadně mizí z obchodů je těžké je sehnat. Zřejmě asi pro to že se dost snadno roztékají, vždy se zapojí členové rodiny a pátrají.
Já osobně si myslím že jsou kvalitní...

A zase modeláři....

18. listopadu 2009 v 15:39 | atevit
Náš další model letadla, tento Radimek dostal k svátku od mého brášky, o kterém jsem se zmiňovala již prve ZDE .



Básničky

2. října 2009 v 11:13 | atevit









Včera jsem uveřejnila na jedněch stránkách moje dvě básničky, které jsem složila pro Radimka.

Ta první se jmenuje Jelen v lese a je to básnička s kterou ho učím vyslovovat písmenko s (radimek má potíže s řečí, chodíme i k logopedičce).

klikni

Jelen v lese


Druhá básnička je ještě z doby kdy jsme se učili na nočníček

klikni

Říkanka na nočníček

Modeláři začátečníci

27. srpna 2009 v 20:19 | atevit
Tento článek jsem zařadila do rubriky moje tvorba, ale spíš by měl být v rubrice naše tvorba neboť jsme se na tomto podíleli všichni tři. Mamka,ta´taťka a Radimek.

Jelikož nás už nebaví kupovat malému stále ty samé hračky autíčka, traktory kterých už má plnou bednu a to nepočítám ty co dostane od jiných členů rodiny. Pak si jich ani po pohrání si ani nevšimne a jsou v bedně zapomenuté. rozhodli jsme se při návštěvě hračkářství koupit letadýlko na slepování.

Pamatuji si jak jich můj bráška měl plný pokoj, byl to vášnivý modelář. Párkrát jsem si za jeho asistence vyzkoušela také nějaké to letadýlko slepit a musím říct že to nebylo špatné dokonce mě to i bavilo. Výsledek sice nebyl tak pěkný a precizně vypracovaný jako u mého bratra, ale dalo se na to koukat. Pokud přehlédnu lepidlo, které bylo patlané po celém, ale to se pak dalo překrýt nátěrem. Brácha měl snad každý model letadla, který byl zrovna v obchodě a dokonce i jednu velkou loď. Také se kdysi i zúčastnil výstavy.

Nás v hračkárně zaujalo dvouplošník s kterým se bojovalo v první světový válce. Používalo se jako stíhací stroje.

Tatínek se chopil návodu a studoval a byl z toho sice trochu paf, ale přesto se pustil do lepení a čtení a zase lepení pak se čekalo na zaschnutí lepidla, aby se mohlo zase pokračovat v lepení.
Chvílemi to vpadalo že to vzdá, ale poskakování a nadšení Rádi ho vždy zase přesvědčilo, že to nejde a musí to dokončit, ať je výsledek jakýkoliv. Letadlo bylo slepené a vypadalo kupodivu jako letadlo a dokonce i jako dvou plošné letadlo. a co bylo hlavní drželo pohromadě.
Poté se šlo ven a venku na šňůře na prádlo se nastříkalo. Zase se čekalo na uschnutí.
Letadlo uschlo a na řadu jsem přišla já a lepení nálepek které se namáčeli do vody a pak nanášeli na letadlo. Musím přiznat?že to byla dost titěrná práce a musela jsem se dost soustředit, abych nálepky neponičila. Tatínek prohlásil, že na to by už neměl nervy. ale mě to bavilo trvalo to asi dvě hodiny, ale myslím že výsledek je uspokojivý. O tom nás přesvědčilo i nadšení našeho miláčka, který už se nemohl dočkat až bude létat. Ještě jsem pro jistotu letadélko natřela bezbarvým lakem na nehty aby drželi nálepky a mohlo se létat.....


Tak a tady na videu posuďte zda se vám naše letadlo líbí......

Huráááá povedlo děkuji Ilon

23. března 2009 v 18:25

Hurá a třikrát sláva a velké díky!

To díky patří Ilon jedné šikovné majitelce tohoto blogu http://zwillingekaulitz.blog.cz/ (všem doporučuji) díky jejím návodům a a radám se mi podařilo konečné dostat gif do obrázku.

Mám z toho velkou radost jako malé dětsko....

Takže Ilon ještě jednou mocděkuji.


Ukázka zde:

    Akorát je ten obrázek takový rozmazaný...:(  

Co to jeeeeeeeeeeeeee..??????

23. února 2009 v 21:46 | atevit
Co to je ...?
hádejte, těžko říct že?
No vůbec se vám nedivím!
Vypadá to dost děsně, že co to je za blbost...tyto myšlenky vám asi běží hlavou při pohledu na tyto fotky.
No takže mi nezbývá nic jiného než vám to vysvětlit a i doufám že pobavit...


Všichni určitě znáte barvičky co se teď prodávají v obchodech.Dá se s nimi malovat na sklo.
Tedy né přesně v mém případě přímo na sklo ale na prusvitnou desku, pod kterou si dáte jakýkoliv obrázek a těmi barvičkama si ho pěkně vymalujete.

ANO už asi tušíte .

Chtěla jsem našemu prckovi udělat radost a touto technikou mu vytvořit Mašinku Tomáše .
Ale velká chyba!
Vybrala jsem na svůj první počin dost veliký a obtížný obrázek.
Vše jsem dělala podle návodu nejprve černou barvou obtáhnout obrysy a pak vybarvovat.

TŘI DNY jsem se s tím lopotila vždy čekala až barvy vyschnou a pokračovala jsem z dalšíma.
Dneska jsem se kochala pohledem na krásně vydařenou mašinku na šabloně, teď mě moc mrzí,že jsem si své dílo nevyfotila.
CHYBA netušila jsem, že své krásné barevné dílo vidím naposledy.
Prckovi se obrázek také moc líbil a už se těšil že si ho dá do ložnice na okno a bude se na něj chodit dívat.

Bohužel se mi nepodařilo mašinku z šablony dostat a při odlupování se mi celá pomačkala...
NEMEHLO...


POZOR!!!

Já to nevzdávám už mám připravený nový obrázek a zítra se do něj pustím.

Tak mi držte palce ať to zase nepokazím.
A ž bude hotovo tak sem vlepím foto,pokud bude co fotit.
 
 

Reklama