Leden 2012

Háčkománie

30. ledna 2012 v 18:35 | atevit |  Moje tvorba
Má školní léta zahrnují vzpomínky na hodinu ručních pracích, kde jsme se učili zacházet s jehlou, jehlicemi či háčkem. Jako malá puberťačka jsem to nebrala moc vážně a nechápala jsem k čemu my bude naučit se plést či háčkovat a nebo šít.
Jsem tak trochu technický tip které mu stačí nějaký návod párkrát to podle něj vyzkoušet a párkrát to rozpárat a na nějaký ten třetí pokus se to podaří a něco z toho i vznikne.
Zima období čepic a čepiček, pamatuji si na ty naše, maminou pletené kulichy a nebo k vánocům koupené, ve škole se pak sešlo několik stejných kulichů z jedné výrobní série. A dneska nabídka v obchodech a na internetu je opravdu veliká, jak množstvím tak i rozmanitostí. A co se týče originálnost a fantazie hlavně těch šikovných maminek které vystavují své výrobky na internetu člověk si nevybere. Jedna hezčí než druhá.
I já vybírala, že bych si nějakou tu krásu objednala pro naší princeznu.
Do prohlížeče Gogel jsem zadala háčkované čepičky a to bylo odkazů nejen na nákup ale i na celé návody a videa s postupem jak uháčkovat čepičku. Pustila jsem si jedno video kde byl přesný název :









Pořád mi to vrtalo hlavou co kdybych to vyzkoušela. Inspirace tu byla. Chyběl háček a příze.
A Kam se volá první když si nevíte rady? MAMINCE.!!!
"Ahoj mami nemáš doma náhodou háček a nějakou přízi na háčkování." Vzpomněla jsem si že mamka nám kdysi pletla ponožky a bačkory a i háček jsem u ní viděla.
Samozřejmě že se nějaký ten háček našel a přesně ten co jsem si pamatovala. Příze také, sice jen trochu, ale na zkoušku to stačilo.
Háček byl i příze a odvaha také.
První řetízkové oko druhé řetízkové oko jé já háčkuji ....???Začátek čepičky podle videa jsem zvládla. Pokračovala jsem dál modrá příze přibývala tvořila háčkované kolečko a já jsem se tetelila štěstím a pýchou. Kolečko se nějak zmenšovalo a zmenšovalo nezdálo si mi, že by to sedělo na hlavinku naší dcerunky spíše na malou panenku.
Kde se stala chyba.
Zanechala jsem háčku a začala pátrat po netu a našla jsem přesný postup zde Návod na háčkovanou čepičku
Nepovedenou čepičku jsem ukončila a věnovala jsem jí Ninučiný panence. Ninka z toho byla štastná a ještě na její oblíbenou včeličku. Další pokusy se vyvíjeli lépe a lépe mezitím proběhlo nějaké to párání když jsem špatně přidávala či ubírala oka. Ale po dvou dnech se začalo dařit. Příze by mi nevystačila tak jsem si ve městě koupila tři klubka každé jiné barvy žluté, růžové a bílé no vlastně byli to jediné klubka co na našem malém městečku v jediné galanterii byla k sehnání.
Dále už nebudu popisovat a svůj článek doplním obrázky.


A samozřejmě že k čapce nesmí chybět rukavičky a šála návod jsem našla zde Návod na háčkované rukavičky

Jinak vzhled čepičky a rukaviček byl můj nápad. Ty kytičky mají svůj účel, zakrýt nedostatky a chybySmějící se

Další můj počin byl jen taková rychlovka kapsička na foťák tu jsem si lajskla bez návodu.

Stále mi zbývalo dosti příze tak jsem pátrala a našla návod na háčkovanou tuniku pro malé slečny:

A výsledek


V současné době pracuji na svetříku v plánu mám ještě se naučit uháčkovat papuče těch není nikdy dost. A samozřejmě taky něco pro Radimka a tatínka že by ponožky??????Smějící seTeď by se hodili hodně teplé ponožky.

Háčkovaní mě chytlo někdy háčkuji i do jedné hodiny ráno skvělá relaxace když nemůžu spát.

Takže článek bych ukončila větou:

Jak jsem překvapila sama sebe.

Mějte se faj a zase ahoj v únoru.
To už snad slíbené pokračování dovolenkového serialu.