Ošklivý den.

17. března 2010 v 21:25 | atevit |  Zážitky
n2
Pondělí 15.3.
Večer jdu uložit dětičky, malou Šípkovou Růženku dám do košíku. Radimek se těší že mu budu zase před spaním masírovat a škrábat zádíčka, protože Ninuška usnula hned po vykoupání.

"Mami dneska byl, ale ošklivý den."
"Proč byl dneska ošklivý den"
"Protože Ninunce píchali náušničky"
"Aha tak to máš pravdu,dneska nebyl moc hezký den."



Máme už doma princezničku s náušničkami. Moc jí sluší.
Paní doktorka se mě ještě ptala jestli jsem si to nerozmyslela,že ucho je orgán kde se nachází dost důležité akupunkturní body.
Bylo na ní vidět že že píchání náušniček není i pro ní zrovna příjemná věc.

Ale náušničky už byli koupené a třeba pak ve školce by to bylo Ninušce líto, že nemá náušničky jako jiné holčičky. Já když byla malá tak jsem vypadala jako kluk, měla jsem krátké vlasy a díky náušnicím si mě nepletli s klukem.

Já vím že pro paní doktorku není lehké způsobovat dětem bolest, jen pro to že si to maminky přejí. Jako by nestačilo to očkování, kterého si s dětmi užije až až. Musí jí to být pak líto, být pro děti osobou, která je musí i když nechtíc trápit injekcemi. Dětem které má tak ráda a pro které tu je, aby jim ulevila od bolesti a trápení, když marodí. A co teprve mimino které ještě netuší co se děje a proč.

Když šli napichovat Ninunce náušničky sestřička mi řekla ať jdu do čekárny a zavřu za sebou
dveře a ať raději moc neposlouchám. Byla jsem tomu i docela ráda, kamarádka z porodnice mi vyprávěla, že to zrovna nebyl moc hezký pohled, když dávali náušničky její malý. Byl tam s námi i tatínek. Ten byl ještě nervóznější.

Ninuška plakala byl to slyšet až do čekárny. Pak pro mě sestřička přišla abych si jí vzala k sobě a pomalu jí utěšila. Byla celá uslzená, nudlíky jí tekli z nosánku, celá rudá, mě proběhlo hlavou "ještě že jsem to neviděla". Na hlavě měla čepičku, kterou jsem tam paní doktorce nechala aby jí mohli zafixovat ouška a nespadli jí tampony.

"Tak maminko přitiskněte si jí pěkně ouškem k rameni a druhou ruku jí držte druhé ouško."
Ruce se mi klepali a já se bála jí tisknout to ouško k rameni aby jí to nebolelo. Paní doktorka mi pomáhala jí dostat do správné polohy aby to bylo pohodlné pro nás obě.
"Nebojte se musíte jí to přitlačit tím tlakem sejí ta bolest umírní a já vám zatím řeknu něco k tomu jak jí to budete ošetřovat."
Máme moc hodnou paní doktorku, je to člověk na svém místě.Vždy jsem dbala jejich rad a vždy se to vyplatilo.
Držela jsem Srdíčko a tiskla jí k sobě a přitom poslouchala paní doktorku, mezi tím se malá pomalinku utišila, a už jen tak trošku vzlykala. Já se bála aby nepohnula prudce hlavičkou.
"Chvilku jí chovejte a pak jí můžete dát napít."
To už,ale nebylo třeba malá usnula a spala i při oblékání, únava a pláč jí zmohli. Taťka nám tedy složil věci, zaplatil my se rozloučili a odfrčeli si to domů. I Radimek byl o hodný tišší, aby malá mohla v klidu spinkat, probudili jsme jí až na koupání. To už se zase při koupání usmívala jako by se nic nedělo já byla ráda. Dostala svoje mlíčko a spokojeně usnula.

nauš1
nauš2
nauš3


"Mami dneska byl, ale ošklivý den"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Romi Romi | Web | 18. března 2010 v 8:00 | Reagovat

Moc ji sluší, moje holky je měly píchnuté hned po šestinedělí.

2 Evelin Evelin | Web | 18. března 2010 v 18:40 | Reagovat

Ach Ivetko, to byl opravdu ošklivý den. Škoda, že jsi nenašla nikoho, kdo by je Ninušce nastřelil. Jak už jsem Ti psala, to bylo úplně v pohodě, bez slžiček, bez krve a bez trápení. Ale už to máte za sebou a Ninušce moc a moc sluší! :-)

3 Jarka Jarka | Web | 18. března 2010 v 18:52 | Reagovat

Taky si myslím, že to nastřelení je mnohem rychlejší než procedůra propichování a nasazování naušničky do sotva udělané dírky. Mám dva kluky a jak teď o tom přemýslím, asi bych jim jako malým ouška propíchnou ze zbabělosti nedala. Nicméně Ivetko, dnes jsou dospělí a náušnice mají oba dva. [:tired:]  :D
Ninušce to moc sluší, ty náušničky jsou nádherný, je to malá princezna. :-)

4 Moře lásky Moře lásky | Web | 18. března 2010 v 19:00 | Reagovat

Nedovolil byh ani ja propihnoutt ouška takvemu diteti

5 lveta lveta | 18. března 2010 v 19:03 | Reagovat

[2]:[3]:No asi máte pravdu,ale už to alespoň máme za sebou.Můj manžílek má také propíchly ucho kdysi taky nosil náušnici :-)

6 lveta lveta | 18. března 2010 v 19:07 | Reagovat

Jednou si bude chtít dát piercing tak jí dám přečíst tenhle článek.

7 Lucka Lucka | Web | 19. března 2010 v 17:37 | Reagovat

Moc jí to sluší. Já si myslím, že je lepší to udělat, když je malá, nebude si nic pamatovat, kdyby jí už bylo třeba 5 let, bylo by to horší a měla by nepříjemnou vzpomínku. Udělali jste dobře. :-)

8 Ľudmila Gregušová Ľudmila Gregušová | Web | 20. března 2010 v 21:11 | Reagovat

pripominajú mi moje, tiež som také mala, ale žiaľ, dali mi ich tak zle, no až časom sme na to prišli, že mi zarástli kus do ucha a nedali sa dobre vybrať, vybrali mi ich ale drastiky, od vtedy som nenosila náušnice zhuba 15 rokov, bola to zlá skúsenosť. ale teraz už hej, ale iba také, čo sa nešrubujú

9 ilon ilon | Web | 21. března 2010 v 8:44 | Reagovat

Krásná princeznička. Také jsem svojí dceři nechala píchnout ouška a jsem ráda, že jsem to udělala, protože teď už je velká slečna a na různé náušnice si potrpí ;-)

10 Mary Mary | Web | 23. března 2010 v 22:59 | Reagovat

nádherné náušničky, malej slušia... môj muž chce dať tiež malej prepicnhnúť ušká ( u nás to robia ešte pred odchodom z pôrodnice), ale ja ešte trochu váham...

11 Šárka Šárka | 24. března 2010 v 22:07 | Reagovat

U první dcery jsem čekala dva roky.Nejdřív jsem myslela, že jí nechám, ať se sama rozhodne,ale pak jsme je nechali píchnout k druhým narozeninám.
U malé jsem ale chtěla píchnout hned.Říkala jsem si, že to bude mít aspoň za sebou.Pořád jsem čekala a čekala, kdy za dveřma začne řev,najednou sestřička otevřela dveře a malou mi podala bez slziček.Ani nepípla.Prý to často nezažijou....
No,sluší jí to, Ninušce :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama